Muži a násilí

Po zavraždění Simony Monyové se vznesla vlna zděšení a údivu nad domácím násilím, které u nás je. Jenomže tak, jak se rychle vlna zvedla, tak i stejně rychle utichá. Proč? A proč jsou vlastně muži tak násilní?

Nečekejte omluvy a ani výmluvy, protože čísla mluví za vše. Domácí násilí není běžné pouze v České republice, potýká se s ním celý svět. Někde je to dáno kulturou a je považováno za normální praktikum – viz některé muslimské země, či země s nižší vzdělaností, někde se to více tutlá pod pokličku (to směrem na východ) a zbytek světa je na tom více, či méně podobně jako my. Co za to může? Že by ta ulomená nožička u chromozomu Y? Nižší vzdělání, či úroveň země? Domácí násilí je však i tam, kde je vzdělání a země netrápí žádný nedostatek.

Proč jsou muži násilní?

Agrese mužů se dlouhá léta, či staletí maskovala za formulaci, že se za ni skrývá pravěká bojovnost, potřeba dobývat a vlastnit – území, zvěř, ženy. Jenomže vědci před nedávnem podle nalezených kostí zjistili, že muži ve skutečnosti původně na lov nechodili, ba co víc – ani si nevybírali ženy. Muži seděli pěkně u domácího ohníčku a starali se o chutnou pečínku, teplo domova a aby měla žena vše, co potřebuje. Kdy došlo ke změně? Co se vlastně stalo, že se tzv. matriarchát změnil v patriarchát? Tady pozor, pod matriarchátem si nepředstavujte všemocnou moc žen. Na rozdíl od patriarchátu v době matriarchátu byly možnosti ve skutečnosti vyvážené, pouze se uctívali bohové ženského pohlaví. Proč? Pravděpodobně pro ženskou chytrost, schopnost hospodařit ale hlavně pro její plodnost, která zajišťovala skutečnost, že rody nevymřely. Kde však nastal ten zlom? Co tedy způsobilo shození ženy z piedestalu u všech různých náboženství? Jak se zdá, ten hlavní zlom přišel s příchodem křesťanství. A od těch dob se v tom plácáme.

Jsme přece v 21. století

Ano, to vskutku jsme, ale to samé si říkali i jindy – „Jsme přece v desátém století, devatenáctém století…“, a to samé budou říkat i později – „Jsme přeci v dvaadvacátém století.“ To, jací ale budeme závisí nejen na nás, ale i na celosvětových trendech, bezpečnosti i stavu náboženství. A církvi, ať se jí to líbí nebo nelíbí, vždy toužila po moci. I v jednadvacátém století, kde technika, medicína a vše jde kupředu se zarputile drží zpátečnických myšlenek a stahuje celou řadu lidí zpátky. Drží myšlení zpátky a touží po moci, kterou měla v předešlých staletích. Může tedy za agresi církev? V jistém smyslu ano, protože stojí za spoustou nenávisti, válek (mimo jiné i tu druhou světovou) a díky nich zde máme ghetta. Přesto si však myslím, že o tom, jak se chovají muži k ženám, může především výchova a to, co děti v rodinách vidí. Pokud bude běžné a normální, aby beztrestně muž mlátil a ponižoval ženu, bude ve stejných šlépějích pokračovat i jejich dítě. Syn se stane despotou, protože mu to přijde normální a bude si myslet, že to takto má vypadat a dcera vyhledá podobného tyrana.

Výchova je základ

Podle vaší výchovy se bude v budoucnu dítě chovat. Jestli mu vše dovolíte nebude mít k úctu k ničemu a k nikomu a nebude znát hranice, které by neměl překročit. V minulosti byli muži vychováváni k tomu, že ženy patří k plotně a oni doma nemusí hnout ani prstem. Razantní změna, která nastala před dvaceti lety, kdy v rámci přežití byly nuceny tyto ženy odskočit od plotny a nastoupit do práce, neustálo mnoho mužů. Již totiž nebyli na piedestalu a neměli všechno pod nosem a oni se přitom o sebe neuměli postarat a co víc, nepotřebovali, aby žena měla větší rozhled a možnost si najít třeba i lepšího „samce“. Pokud se z ženy stala zlatá nosná slepice, tak dokud ještě taková slepice nesla, bylo ještě dobře. Pro jiné muže byla ona zlatá slípka ještě větším kamenem úrazu. Náhle sražené sebevědomí umí totiž udělat divy.

Jestli chcete své děti vyvarovat podobné budoucnosti, ať už to jsou holčičky anebo chlapečkové, naučte je sebeúcty. Ukažte svým dětem, co je správné a co ne, že se nemají před nikým povyšovat, ale ani ponižovat a svou zlost a neštěstí si nemají vybíjet na lidech. Důležitým prvkem je pak soběstačnost, komunikace a zodpovědnost. Ta dělá obzvlášť klukům ty největší problémy.

Legislativa

Plácáme se v tom více než 21. století, myslíte, že něco změníme? Pokud bychom k tomu takto přistupovaly, tak nemáme volební právo, možnost si vybrat svobodně manžela, jsme stále pouze věcí – majetkem muže, tak jako ti prašiví psi…

Pouze s dobře utvořenou legislativou, která dá jasně najevo, že každý má právo na bezpečí, může být k něčemu. V současné době existuje nemá žena de facto žádné zázemí, kam by se mohla obrátit a uchýlit. Vyhazov agresora na deset dní? A co myslíte, že dotyčný agresor udělá až se po deseti dnech dostane domů?

Nahlášení na policii? Dnes, když i přepadení na ulici málem skončí tím, že zatknou dobitou oběť? Oslovení organizací, které se snaží těmto ženám pomoci? Nemají moc míst a velké kompetence. I když se jejich síť v republice neustále rozšiřuje, přesto se stále spoléhá na pomoc rodiny. A to je to, co oběť nemá a navíc se jim o tom i stydí říct. Dalším faktem je i to, že si je muž může celkem snadno vyhledat a tyto domy nejsou nikterak chráněny. Posledním faktem je i ta skutečnost, že tyto ženy přijdou absolutně o všechno – o veškerý majetek, oblečení a o práci. Dopadnou až na úplné dno. Jedinou cestou je vytvoření pořádné legislativy, jenomže…

Myslíte si, že máme nějakou šanci v dočkat se jí, když je v České republice týráno 38% žen ze všech? Podle mě nikoliv, dokud bude vedení státu z převážně mužského sestavení, protože přeci těch 38% procent žen musí mít někde i své tyranské muže. A jsme zase na začátku – u výchovy.

1 komentář u „Muži a násilí

  1. Outstanding editorial! Would like took pleasure the certain following. I’m hoping to learn to read a good deal much more of you. There’s no doubt that you possess tremendous awareness and even imagination. I happen to be quite highly fascinated employing this critical info.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

8 + 8 =