Kreativita – nezbytná vlastnost moderního člověka

„Buďte kreativní!“, slýcháme v poslední době, čím dál častěji. Požadavky zaměstnavatelů kladou důraz na kreativitu, kterou dávají na první místa ve svých požadavcích při nabídce zaměstnání.

Na Fler.cz se o tom vede neustálá debata. Podle  toho však mám dojem, že o tom, co je skutečně kreativita, ví ve skutečnosti jen málokdo.

Takže jak jste na tom vy? Co si myslíte, že znamená kreativita? Kdo je podle vás kreativní? Jen se nestyďte a vyjádřete své názory a pohledy v komentáři pod článkem…

Co je kreativita?

Kreativita jako definice je schopnost, kdy člověk dokáže použít svého myšlení k novému a neotřelému řešení, které je užitečné a přijatelné pro společnost.

Je k tomu zapotřebí originalita, novum, užitečnost, hodnota, akceptovatelnost.

V sedmdesátých letech si odborníci mysleli, že kreativita je spojená s nadprůměrnou inteligencí, po řadě výzkumů ale přišli na to, že ne vždy tomu tak musí být a že někdy nadprůměrná inteligence je spíše na škodu. Všem takovým lidem (nadprůměrně kreativní a k tomu i nadprůměrně inteligentní) totiž hrozí duševní problémy.

Takovíto lidé bývají častěji schizofrenici, trpí halucinacemi, neuspořádanými myšlenkami anebo alespoň změnou nálad, která je ostatně pro každého kreativce celkem charakteristická. Ne vždy je tedy nadprůměrná inteligence a vysoká KREATIVITA přínosem a zárukou úspěchu.

Kreativita, záruka úspěchu

Kreativitou, čili tvořivostí (tvůrčí činností) se zabývá kreatologie, což je samostatný vědecký obor, který se již asi čtyřicet let zajímá o to – v čem ona kreativnost spočívá.

Některé zdroje uvádí, že kreativita nemusí být vrozená, a přesto si ji člověk může vypěstovat, díky různým kurzům a tréninku. Další studie to však poněkud upřesňují.

Každý člověk je do jisté míry kreativní a často záleží na tom, jak si svou kreativitu v průběhu života rozvíjí. Je ale nesmyslné si myslet, že se všichni narodili se stejnou mírou kreativity. Podle vědců, kteří se touto problematikou zabývají, bylo zjištěno, že mozek kreativce se významně liší od mozku člověka méně kreativního. Zajímavé, že?

Kreativita a psychologie

Podle celé řady výzkumů bylo zjištěno, že každý kreativní člověk  ve svém životě zapojuje do činnosti větší část mozku. Využívané oblasti mozku se přitom od sebe liší podle zaměření jeho kreativity (umění, věda a pod).

Ti, jež  jsou spisovatelé mají více zapojené řečové centrum, zatímco matematici a fyzikové temenní lalok. Důležitá je také jejich koordinace činnosti, čím je dokonalejší, tím jsou více kreativní a mohou dokonce hraničit až s genialitou.

Kreativita má celou řadu různého členění, například podle Maňáka je kreativita rozdělena do těchto skupin:

  • spontánní tvoření, které je založené na náhlých popudech, ze silného nutkání…
  • inovace – kdy člověk vylepší anebo vymyslí novou lepší věc na již známou technologii. Slouží obvykle k běžným účelům, jde však vždy o netradiční výtvor.
  • invence – vysoká originalita, kdy člověk nalezne zcela nové řešení a to i tam, kde se všem zdálo, že nikde žádný problém není.

Flanagan to však vidí trochu jinak:

Produktivita – kvanta idejí

Inovativita – kvalita nových ideí

Ingunuita – objevení problémů a zárověň i jejich nové a netradiční řešení

Kreativitu ale můžeme  rozdělit ještě jinak a to do do dvou hlavních sekvencí na: uměleckou a vědecko – technickou.

Ve své podstatě může být kreativní ve své práci každý,  prodavačka i třeba dělník, pokud přijde s něčím novým, co usnadní jeho práci.

Charakteristické vlastnosti kreativně smýšlejících lidí

Psychologové po řadě provedených výzkumech došli k překvapivému závěru: „Všichni kreativní a tvůrčí lidi spojují některé povahové vlastnosti“.

Všichni jsou flexibilní, vidí problémy i tam, kde zdánlivě nejsou a jejich názory se odlišují od obvyklých schémat, jejich myšlení je otevřené a schopné přijímat změny, mají odpor k přísnému definování – normám skupiny, či společnosti, obzvlášť pokud je stále možné společnosti nabídnout něco lepšího a nového. Jejich osobnost je obohacením pro kulturu, umění i společnost.

Kreativce obvykle poznáte podle toho, že má neuvěřitelně široké zájmy a celou řadu dovedností, je zvědavý, otevřený všemu novému, je velice energický, nezávislý, má autonomii, intuici, cit na zvládání konfliktních situací, umí se soustředit, umí uplatňovat své zkušenosti a rádi se zabývají vyhledáváním nových a zajímavých informací.

Potřeba tvorby a tvůrčí činnosti je pro kreativce doslova životní potřebou, která jim přináší hluboké uspokojení.

Kreativita a práce

Zaměstnavatelé hledají lidi, kteří budou tvůrčí a kreativní, ale také kteří budou chodit do práce každý den na osm a domů půjdou až po šestnácté hodině. Jenomže tvůrčí člověk není stroj na baterky a nápady kreativce nenapadají jen tak, rozhodně ne, když se zamane šéfovi.

Někomu se nejlépe pracuje v noci, jinému ráno a dalšímu třeba odpoledne. Nikdy však nejde o trvalou tvůrčí činnost v rámci osmi hodin, ale obvykle jsou to hodiny dvě. Pokud nechcete chtít ubít kreativce, jako hřebík kladívkem do podlahy, zapomeňte na pevný režim a nechejte ho svobodně tvořit. Pokud totiž nebude mít ke své práci prostor, může mít sebevíc kreativní osobnost, mozek i vytrénované schopnosti, je mu to pak stejně na nic!

Co podporuje kreativitu?

Kreativita se dá zlepšit pomocí tréninku. Existují různé kurzy, které tuto možnost nabízejí. Jak si můžete svou kreativitu zlepšit sami?

Zkuste poslouchat Bacha, vždy se sebou noste notes s tužkou, abyste si kdykoliv mohli napsat poznámky, pište si deník, hýbejte se, protože pohyb rozpaluje mozkové závity, sledujte naučné televizní pořady, čtěte, komunikujte s lidmi a trénujte svůj mozek pomocí různých her, či křížovek…

A nejdůležitější na závěr: „Jestli chcete být kreativní, zapomeňte na všechny návykové látky – drogy, alkohol i cigarety!“

Autor: Laivae

zdroj fotografií: 4x www.sxc.hu

zdroj informací: www.wikipedia.org

www.jpb.com

www.psychologytoday.com

Učebnice Psychologie

Zóna.cz - katalog stránek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

6 + 1 =