Jak nalepit ubrousek, aby se nekrčil

Ač se to na první pohled nezdá, nalepit ubrousek tak, aby se nekrčil, nezvrásnil, nedělal bubliny, či prostě nějak jinak nezlobil je celkem problém. Musela jsem se smát, že většina těch, kteří se na decoupage koukali poněkud pohrdlivě a potutelně jim cukaly koutky rtů, při vyslovení “ dělám decoupage“ , tak nakonec se u lepení pořádně zapotili. Ono to doopravdy není taková sranda, jak se zdá.

Lepí se totiž jen jedna vrstva ubrousku a čím větší plocha ubrousku, tím je lepení obtížnější. Díky navlhčení lepidlem se ubrousek krapet roztahuje a tím vzniká prostor na vrásky a bubliny. Díky navlhčení ztrácí ubrousek svou již tak celkem chatrnou pevnost, čímž hrozí při větším tlaku štětce, případně při větší vrstvě lepidla k jejímu protržení. Nalepení ubrousku jen tak od ruky za pomocí štětce není opravdu žádnou hračkou.
Existují však jisté fígle, kterými si můžete pomoci. Zažehlování je to nejlepší a nejjednodušší, jak si můžete u decoupage pomoci. Realizovat jej můžete na rovných plochách a také dá se říct na všem, krom snad plastu.  Jakým způsobem tedy ubrousek zažehlíte?  Vezměte předmět, který chcete dekorovat, rozmyslete si motiv a jak by asi měl konečný výsledek vypadat. Motiv podle toho upravte. Předmět očistěte od větších nečistot, případně odmasťte (to je obvykle vhodné u sololakových povrchů), pak vezměte lepidlo na decoupage a natřete pořádnou vrstvou a necháte zaschnout.
Po zaschnutí vezmete ubrousek přiložíte na plochu, můžete si pomoci tuhým lepidlem, aby vám motiv neutíkal, překryjete pečícím papírem a vezmete klasickou žehličku bez napařování a zažehlíte. Povrch žehlíte souměrně alespoň tři minuty. Povrch zkontrolujte a pokud by se někde ještě ubrousek odchlipoval, tak zažehlovací proces zopakujte. Po zažehlení motiv opatrně přetřete další vrstvou lepidla a nechte zaschnout. Ubrousek je nalepen.

Ne vždy a všude je zažehlování možné a ideální. Časem je tedy nutno osvojit si i další způsoby připevnění ubrousku.  Pokud nebudete zažehlovat a chcete zabránit pohybu motivu, vrásnění a bublinám, můžete si pomoci oním tuhým lepidlem, kterým nejprve ubrousek na předmět nejprve přichytíte, a pak vrstvou lepidla zafixujete. Když nezažehlujete není potřeba vytvářet první vrstvu lepidla, stačí pouze ta fixační.
Někdy je štětec k zlosti. Na decoupage je potřebný pořádný štětec, který není příliš tvrdý, aby netrhal ubrousek a také aby nelínal. O štětce je potřeba se pořádně starat a mít nejlépe jeden na lepidlo, druhý na barvy a třetí na lak. I přesto je potřeba jednou za čas provést výměnu. Která značka je nejlepší, vám říkat nebudu, jelikož si to každý musí ozkoušet sám, a také firmy mění výrobu, jedni přestanou, druzí začnou. Rozhodně však zde uplatníte ploché štětce. Mějte nejlépe tři šířky, aby se vám dobře natíralo, dobře malovalo a potom na ty miniaturní prostůrky  je ideální plochá nulka. Co se týče lepení, někdy může být lepší než lepení štětcem tupování.

Další technika, která se nevyužívá pouze na lepení a pouze v decoupagi. Ve výtvarných potřebách jsou k dostání speciální štětce na tupování, jedná se vesměs o dřevěnou tyčku připevněné k hubce, a proto není nic jednoduššího, než na tupování použít prostě hubku na nádobí.
Tupováním dosáhnete hladkého povrchu, nehrozí vám tolik trhání, avšak i tento způsob lepení má své úskalí. Hubka musí být jemně navlhčena, ne příliš, jelikož by se lepidlo pěnilo a vznikaly by bubliny. Je zde větší spotřeba lepidla, nesmíte ťupat razantně a rychlým způsobem, protože by došlo k onomu zpěnění a ubrousek se může zachycovat k hubce. Toto obvykle nastává, když děláte chybu. Pokud však ťupete správně, motiv je přilepen hladce a povrch je hladký jakoby malovaný. Ideální je tato technika na menší plochy, na květináče, na plochy, které nejsou rovné. Opětně zde nenatíráte první vrstvu lepidlem, ale rovnou motiv zaťupáváte lepem. I zde si můžete pomoci připevněním ubrousku tuhým lepidlem na vybraný povrch.
Když je výrobek hotový, pak již stačí jen zalakovat.

Závěrem je však nutno říct, že vzhled povrchu může být různý, pokud chceme nabudit dojem malovaného obrazu, není plakátové zažehlení tím pravým ořechovým, zde je dobré zkrátit dobu žehlení, či použít tupování. Prostě musíte si vychytat, jaký styl chcete provádět, aby tomu odpovídal i povrch. Ať chcete dělat super modernu, retro, či vintage, na výrobku by rozhodně neměly být bubliny, neměl by mít kanýry a faldy. Bublin se můžete zbavit propíchnutí jehlou ještě za mokra a uhlazením, kdy bubliny vyženete zpod obrázku.  Faldy můžete také zrušit uhlazením, či velmi opatrným urovnáním ubrousku, to je však u navlhčené větší plochy lepidlem již celkem obtížné, a proto se snažte nebýt zbrklí, pracovat raději pomaleji, ale pořádně, tahy štětcem nevtírejte velkým tlakem a nebojte se použít různých fíglů .-).
Hodně zdaru.

 

 

Kopírování článků a to i jejich částí bez svolení autora, je závažným porušením autorských práv a je po právní stránce trestné.
Články zjišťujeme pomocí vyhledávacího robota několikrát ročně a jakékoliv zjištěné prohřešky jsou a budou dle rozsahu a způsobu kopírování a dalšího využívání předávány našemu právnímu zástupci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

9 + 8 =